-2019-

800. LET MĚSTA LITOMĚŘICE

V. MEZINÁRODNÍ SOCHAŘSKÉ SYMPOZIUM 


27. května - 16. června 2019

Místo konání: areál Výstaviště Zahrady Čech Litoměřice

Pořadatel: Město Litoměřice, zastoupené starostou Mgr. Ladislavem Chlupáčem

František Svátek

Průmyslová škola jaderné techniky v Praze (absolvoval 1963), poté SUPŠ sochařsko-kamenická v Hořicích (ukončil 1968) a AVU v Praze (1968-1973, obor sochařství-restaurátorství). 1974 odchází zprvu do Říma, exil však získává v Německu (leden 1975). V roce 1976 se jako stipendista Instituto Centrale del Restauro do Říma opět navrací a podílí se (1976-78) na restaurování tamních fresek a mozaiek. Po návratu do Německa (1978) se věnuje restaurování kamene. V letech 1981 a 1982 vyučuje sochařské techniky na Universitě v Kasselu.1984 se stěhuje do Itálie.V letech 1985 a 1986 pedagogicky' působí v Centro Europeo per la Conservazione del Patrimonio Architettonico v Benátkách Od roku 1999 trvale žije v ČR.

Už od studií na AVU (1972) promýšlí možnosti mobilních objektů s uplatněním meditativně působivé symbiozy kamene a vody - stálosti a proměnlivosti, danosti a náhody. Téma hydrokinetické plastiky a pohybu vůbec se záhy stanou ústředním tématem S. sochařské tvorby. K využívání a usměrňování pohybu vody, jejž známe z fontán, přistupuje umělec netradičním způsobem: pohyb tryskající vody užívá k pohybu vzájemně do sebe skloubených soch-objektů, jejichž prvky stylizuje do jednoduchých geometrických nebo organických forem. Hmotu hloubí tak,aby přijmutá kapacita vodní masy mohla jejich sestavy rozpohybovat v kolébavém, překlápěcím či otáčivém rytmu. Ve svém řešení počítá sochař s vahou a tlakem vody,které se podílejí na kinetickém efektu. Pohyb vody vyvolává neočekávaný pohybový moment kamene, zbavuje jej příslovečné tíže a obdařuje nezvyklou lehkostí. Meditativně rytmický pohyb objektů dotvářejí klidné vodní plochy s efekty zrcadlení i prožitek svěžesti plynoucí z tryskání vody a stálého omývání většinou mramorových hmot (např. Balvan 1981, Albero 1984, Rombo 1985, Quadrifoglio 1987, Dialog 1989, Gravezza 1992, Barca II 1994). Paralelně s "hydrokinetickými" plastikami vznikají konstruktivně pojaté "větrné objekty", které autor vyzdvihuje do volného prostoru a nastavuje pohybu větru, jejž je uvádí do pohybu. Jako materiál se v nich uplatňuje kov a dřevo. Od roku 1993 se S. zabývá rovněž "hydroakustickými" objekty které téma symbiozy vody a kamene rozšiřují o zvukové efekty. Tyto práce se buď pohybují nebo jsou statické.


Jiří Středa / Otisk, záda

Jiří Středa se narodil v roce 1956 v Náchodě.

1971-1975 studoval na Střední průmyslové sochařsko-kamenické v Hořicích v Podkrkonoší; prvním rokem na technické větvi, od druhého ročníku v oddělení sochařství u Jana Wagnera a Jaroslava Kolomazníka.

1986 v Okresní galerii výtvarného umění Náchod, ve svém rodném městě, uspořádal svou první samostatnou výstavu.

1976-1982 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze. První dva ročníky absolvoval v přípravce u doc. Karla Kolumka, další výuku ve speciální škole u doc. Jiřího Bradáčka.

1978 se spolužáky Martinem Pokorným a Vojtěchem Adamcem ml. cestoval po Itálii; poznal Florencii, Řím a Benátky.

1979 navštívil Berlín v rámci výměnných stáží pražské AVU a německé akademie výtvarných umění. Studijním programem bylo odlévání soch do bronzu. Provedl tam svou sochu Chlapec.

1981 v rámci studia pobyl v Antverpách v Belgii. Zvláště podnětná pro něj byla sochařská expozice v parku Musée Middelheim. Nejvíce jej zaujaly sochy Constanta Permekeho a Aristida Maillola.

1984 cestoval po Řecku. Sochař zdůrazňuje důležitost tohoto pobytu pro svou uměleckou práci.

1988 navštívil Kunsthistorische Museum ve Vídni v Rakousku, studoval jeho sbírky.

1988 v Praze vydal vlastním nákladem soukromý tisk Jiří Středa. Obsahuje 20 stran - životopisné údaje a 22 reprodukcí.

1990 a 1998-2000 rekonstruoval svůj dům. Šlo o dobu vlastní umělecké praxi méně příznivou.

1994 odjel do Francie; v Paříži, zejména v Louvru studuje expozice starých kultur, především sumerské, egyptské, krétské a řecké. Opětovně zdůrazňuje význam poznání umění středomořské oblasti a starověkých kultur pro svůj sochařský názor.

1997 - 2005 podnikl několik cest do Řecka, kde studoval antické památky.

V poslední době se téměř výhradně věnuje vlastní tvorbě, účastní se výtvarných soutěží a výstav.


Marie Šeborová / Andílek

1993-1996 AVU Praha - ateliér figurálního sochařství a medaile Prof. J.Hendrych

1990-1993 AVU Praha - ateliér kresby Prof. J.Svobodová
1992 zahraniční stáž na Muthesius Fachhochschule Kiel, Německo, Prof. J.Koblasa


Emanuela Camacci / 

Organic Tissue

Born in Rome in 1968, he follows the Degree in Sculpture at the Academy of Fine Arts in Rome in 1990. In 1992 he attended the course of stone sculpture held by Professor Janez Lenassi, at the Academy of Fine Arts in Salzburg, Austria. In 1994 he participated in a stage of stone sculpture organized by the Academy of Fine Arts in Budapest, held by the teacher Adam Farkas, in Villany, Siklos, Hungary. From 1990 to 1993 he worked at the Laboratory of Opificio Roman mosaic of Constantine Buccolieri, producing works by E. Cucchi, M. Paladino and ecclesiastical institutions, at Fatima Church, Monte Carlo, etc. He collaborated with the Domus Dei Albano Laziale (RM) for the creation of sculptures and plaster prototypes to sacred subjects. Since 2008 he taught at the School Ornamental Arts of the City of Rome as a teacher of the Course of Mosaic. In 2003 he obtained a scholarship for artists at Kunststation Kleinsassen, Fulda, Germany. Join Reviews of Art and Symposia of stone sculpture, winning prizes in various competitions, and has performed monumental sculptures in stone, wood and iron placed in public and private spaces. These include sculpture "Air bubbles" in the permanent collection of sculptures Winery Cormòns, wine producers of peace, Cormòns, Gorizia. Winner of the pubic competition 2% scheme for art work, she placed in the atrium of the barracks of the Fireman in Rome, the work "hands" made of travertine stone.In 2016 she installed the Work "black rain" at the Museum Maam, Museo dell'altrove in Rome, Italy.